Mnichov jsem odprůvodcovala - poměrně úspěšně. Vrátila jsem se já a se mnou i 38 mých svěřenců.
Bylo to báječné.
Nebudu vás nudit fotkami ani popisem památek (který jsem se dva dny šprtala nazpaměť, takže znám počet sedadel v Allianz aréně, délku lan, držících Olympijský stadion v km, letopočet dostavby Nové radnice a dalších milion nepotřebných informací, kterými jsem si ucpala hlavu a teď už si nezapamatuju nikdy nic) - ty si můžete přečíst v průvodce.
Zajímavé byly detaily a drobné kuriozity, způsobené mou navigační demencí a charakteristickou zmatkovitostí - jako třeba hned v první půlhodině ztracená rodina Řehořků, která se naštěstí našla ještě před začátkem fotbalového zápasu.
Nakonec se vše v dobré obrátilo a:
- našli jsme všechny vytyčené turistické cíle a dokonce některé navíc.
- z
výtahu v BMW centru jsme zdárně vystoupily, poté, co jsem já a 16 mých turistů
vyjeli 4x nahoru a dolů při pokusu trefit se do 3 patra (kam výtah
vlastně vůbec nejel).
- fotbal v Allianz aréně odehráli (neptejte se mě ovšem, kdo vyhrál - když už hráli první půl hodinu, stále jsem si myslela, že se rozcvičují a pak už jsem nezvládla dávat pozor...). Každopádně můj tým patřičně fandil a náležitě si to užil
- všichni se tvářili spokojeně, nikdo nereptal, nestěžoval si a hlavně - dojeli jsme domů všichni a v pořádku - a o tom to je...
Žádné komentáře:
Okomentovat